Ministerstvo zdravotnictví jako by dělalo vše proto, aby se hluku nedalo bránit. Ve středních Čechách je přitom zvýšená hlučnost jedním ze závažných problémů, proti němuž však nebojují ani krajští zastupitelé.
V půli září se má konat porada k zákonu o hluku na ministerstvu zdravotnictví, konečně i za účasti odborné veřejnosti. Miroslav Grund, šéf Iniciativy proti zvyšování hlukových limitů, má však jasno: „Není o čem se radit, věcný záměr hlukového zákona je principiálně špatný. Jediná cesta je vypracovat návrh nový a to navíc jinými pracovníky, než těmi, kteří mají současný návrh na svědomí.“
Ministerstvo zdravotnictví pod vedením TOP 09 by mělo chtít občany před hlukem chránit, jako by však dělalo pravý opak. Věcným záměrem hlukového zákona, který má navíc oproti původním plánům skoro dvouleté zpoždění, to končí – ale začalo to například vyhláškou vlády 272/2011, která upravuje měření hlukových limitů tak, že v podstatě povoluje jejich navýšení. Tuto normu předložilo přitom ministerstvo zdravotnictví do vlády nenápadně, jako transpozici evropského práva.
„To je hodně velký paradox, protože nikde jinde v Evropě nejsou politici k hrozbě hluku tak nevšímaví, jako u nás,“ říká Grund. „Je s podivem, s jakou lehkostí někteří lidé se svým zdravím hazardují. Neštěstím pak je, pokud se podobná filozofie stává manýrou státu, a právě proti tomu se snažím ze všech sil bojovat,“ dodává.
VV jednaly o hluku mnohokrát
Grund je v kontaktu s Kateřinou Klasnovou, která iniciovala několik setkání k hlukové problematice přímo s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem a tehdy ještě hlavním hygienikem Michaelem Vítem. Na setkání ji doprovázeli i odborníci na hluk, například akreditovaný akustik Josef Drahota. „Chtěla jsem od počátku, aby se skupina lidí, připravujících věcný záměr zákona, rozrostla také o jména ze sněmovny a hlavně z řad odborné veřejnosti. Nic takového se nestalo. Bohužel, odborná veřejnost bývá ministerskými úředníky opomíjena často,“ uvedla Klasnová.
Možnost zvýšeného hluku přitom není „jen“ věcí, která znepříjemní život a ohrozí zdraví obyvatel. V souvislosti s případnými vyššími limity padnou některé překážky například pro rozšíření letiště Vodochody, budou se moci stavět nové silnice bez hlukových stěn. „Bohužel, v Česku se silnice dělají naprosto nesmyslně z betonu, což je mnohem hlučnější povrch než asfalt, české silnice jsou tak nejhlučnější v Evropě,“ uzavírá Grund, šéd Iniciativy proti zvyšování hlukových limitů, s tím, že boj proti hluku nikdy nevzdá. Z pozice krajského zastupitele by měl mnohem více možností, proto se rozhodl kandidovat na kandidátce Věcí veřejných.
(kav)
