Milan Kaucký: Další defenestraci by přivítalo plno lidí

Milan Kaucký, rodák z Lysé nad Labem, je pojem ve dvou oborech: mediálně známější je díky boji za ochranu zvířat, v profesi se úspěšně specializuje na ochranu objektů proti blesku. Letos oslavil šedesátiny, do „vetchého staříka“, jak se sám označuje, má však daleko. Možná i proto, že na stárnutí prostě nemá čas.

Jste znám jako bojovník za práva zvířat a těch lidí, která se o zvířata starají. Vaše inženýrské aktivity stojí trochu stranou. Jaký poslední projekt jste udělal a odevzdal?

No, já jsem původně vzděláním strojař, patnáct let jsem dělal konstruktéra a mám z té doby i několik autorských osvědčení (dnes na úrovni patentů). Ale osud mě v 90. letech zavál do oblasti elektrotechniky. V současnosti jsem poměrně známý ve specializaci na ochranu proti blesku a přepětí. Zejména jsou známé mé výpočetní prográmky poskytované zdarma nawww.kniska.eu . V této specializaci mám právě výhodu strojařiny a hlavně prostorové představivosti. Takže jak jinak, můj poslední projekt byl elektroprojekt rodinného domu s kvalitně provedeným hromosvodem i vnitřní ochranou, odevzdával jsem jej teď v pondělí.

Jste autorem free software pro usnadnění návrhu vnější ochrany před bleskem - hromosvodu. Co si pod tím představit? Hromosvod potřebuje návod?

Ono v ochraně proti blesku a přepětí nejde pouze o hromosvod. Naopak, výjimečně se stane, že hromosvod není až tak úplně nutný. Předně se musí provést tzv. výpočet rizika, který určuje společensky přijatelnou míru nákladnosti ochrany ve vztahu ke chráněným hodnotám. Majitel objektu si ale samozřejmě o své vůli může zvolit ochranu lepší. Samotná ochrana se pak sestává nejen z hromosvodu (vnější ochrany), ale hlavně z vnitřní ochrany(vyrovnání potenciálu v objektu a nasazení přepěťových ochran). Ta je důležitá především v ochraně elektroniky, která proniká již prakticky do všech elektrospotřebičů.

Dále je nutné vyřešit ochranný prostor jímací soustavy. To se řeší pomyslnou koulí, která se k objektu valí po okolním terénu a nesmí se dotknout nikde přímo objektu, ale pouze hromosvodu. To je pro většinu elektrotechniků velký problém, protože řešení spadá do oblasti deskriptivní geometrie či analytické geometrie. Obé v prostoru.

Další oblastí poměrně složitějších výpočtů jsou tzv. dostatečné vzdálenosti, což je vrstva materiálu (i vzduchu), která zabrání přeskoku části bleskového proudu z hromosvodu na cokoli vodivého na - nebo v - objektu. Přeskok je samozřejmě obloukem o vysoké teplotě, což velmi často způsobí požár. Úsměvné je, že tyto případy pak televize popisují jako kulový blesk.

(Milan Kaucký ještě nějakou dobu zevrubně popisoval technikálie, ale myslím, že by mu, při vší úctě, čtenáři Klekánice nerozuměli úplně stejně, jako jsem mu nerozuměla já. Dovoluji si tedy uvést až poslední větu výkladu. Zájemci se s celou problematikou mohou seznámit na webu kniska.eu.)

Prostě všichni hřeší na to, že pravděpodobnost úderu blesku do konkrétní budovy je zhruba stejná, jako výhra 1. ceny ve sportce. No a vidíte, prý je letos již přes třicet milionářů díky sportce. Bohužel také podobné množství zapálených objektů od hromosvodu.

Od techniky pojďme raději ke zvířatům. Vy jste míval chovnou stanici, nepletu-li se. Proč jste s chovem skončil?

Ano, míval jsem chovnou stanici irských teriérů TORA. Dá se říct, že všichni teriéři jsou má krevní skupina a z nich mi učarovali irčani svou povahou. Angličani tomuto plemenu nadarmo nedali hrdý přídomek „smělých ďáblů“. Genetiku, a nejen ji, mě v začátcích učil nestor naší kynologie František Horák z Klánovic. Měl jsem tu čest se považovat za jeho přítele. Pro neznalé, je to autor plemene český teriér a český strakatý pes, kdysi nazývaný Horákův laboratorní pes. Dá se říct, že to chovatelské bylo jedno z nejhezčích období mého života. Bohužel po roce 89 přišly jiné starosti a jako OSVČ jsem již na chov čas neměl. Takže  po postupném vymření mé smečky věkem jsem ji neobnovoval. Přesto mám pro teriéry stále obzvláštní slabost.

A nejen pro teriéry, nýbrž pro zvířata obecně. Angažujete se ve sdružení SOS - Zvířata v nouzi. Kde na to berete čas a energii?

Původně jsem organizovaně s ochranou zvířat začínal v občanském sdružení Lovci bestií, které vzniklo spontánně v reakci na případ sadistického umučení kočičky v Morávce. Bohužel ta spontánnost a prvotní nadšení dalo dohromady naprosto nesourodou skupinu lidí s různými představami o činnosti , což bylo příčinou jepičího života sdružení. Poté jsem založil Zvířata v nouzi, kam lidi vybíráme velmi pečlivě. Také jsme se dvou členek s odlišnými představami museli zbavit.

S časem je to horší. Dá se říct, že vše co dělám, je na úkor něčeho jiného. Potřeboval bych, aby den měl alespoň 72 hodin.... Takže se snažím dělat alespoň to nejnutnější. Zvířata se sama bránit nemohou , a tak pomoc jim považuji za svou morální povinnost. Co se týká energie, povahově jsem irský teriér, to myslím vysvětluje vše, i tu energii. (úsměv)

Co se znalostí týče, jste víc inženýr, nebo ochránce zvířat?

Mě vždy zajímala spousta věcí. Má knihovna není beletrie, ale kromě technických odborných knih  mám hlavně encyklopedie a naučné a populárně naučné knihy z oblasti přírodních věd i historie. Bohužel vše, co se dozvím, si nepamatuji, to bych byl asi chodící encyklopedie. Ale hlavně vím, kde si tu informaci mohu v případě potřeby obnovit. Co se týká technických znalostí, tak jsem i člen technické normalizační komise při UNMZ a - jak jinak - subkomise pro ochranu proti blesku a přepětí. A právě logika a metodičnost technika mi velmi pomáhá při orientaci v zákonech a dalších právních předpisech, třeba co se ochrany zvířat týče. Takže stručně řečeno, jsem vždy tím, co je momentálně potřeba.

Jak by z Vašeho pohledu vyšly středočeské zvířecí útulky z porovnání s útulky v jiných krajích ČR?

Já bych útulky nedělil na středočeské a podle dalších krajů. Útulky jsou prostě tak kvalitní, jak jsou kvalitní jejich provozovatelé. Bohužel bych řekl, že opravdu kvalitních útulků je menšina a rozhodně to nejsou útulky provozované obcemi.  Myslím, že přístup k péči o opuštěná zvířata bývá přece jen lepší ve větších obcích. Což není způsobeno ani tak láskou ke zvířatům, jako lepší právní informovaností, která bývá často u zastupitelů malých obcí na velmi nízké úrovni. Proto se stává, že právě starostové malých obcí se někdy místo postarání se o nalezené zvíře, což je jejich povinností ze zákona, zvířete zbaví. Jakýmkoli způsobem. A ač je to trestný čin hned podle několika paragrafů trestního zákona, svědkové se to bojí dosvědčit. Takže tito starostové pak žijí v domnění vlastní nedotknutelnosti.

Co si vůbec myslíte o politice?

Nejsem naivní a vím, že politika je především obchod. Pokud něco chci od profesionálního politika, tak mu musím za to něco nabídnout. Tím nemyslím jen peníze nebo nějaký hmotný prospěch. Na to nemám ani dostatek prostředků. Jsou sice i slušní politici, ale obávám se, že v naší současné republice by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Bohužel se zdá, že politika je dnes především rejdiště bezskrupulozních diletantů a prospěchářů. A jejich „morálka“ se přenáší do celé společnosti. Nadarmo se neříká, že ryba smrdí od hlavy...

A jaký máte názor na politiku Věcí veřejných?

VV si uškodily zejména svými ultimaty bývalým vládním partnerům, jež vzápětí rušily. Jejich jedinou záchranou je výrazné vymezení vůči ostatním politickým stranám, Tím nemyslím jen podpora dobrých a potřebných věcí, kde jsem se zejména u zvířat setkal od všech véčkařů opravdu se seriozním jednáním. A že jsem jen kvůli občanskému zákoníku obešel dost politiků! Ti, co ve VV jen slibovali a skutek utek, jsou už naštěstí v Píkovinách... VV se ale musí vymezit i vyjadřováním. Veřejnost chce slyšet konkrétní a jasné věci, co by se mělo změnit. Uvidíme, jestli se Věcem veřejným obroda povede.

Žijete v Lysé nad Labem. Co Vám tam nejvíc vadí, co se Vám tam naopak nejvíc líbí?

Ano, v Lysé žiju od narození v domě, kde jsem již čtvrtá generace. Na Lysé je nejlepší její přírodní okolí i blízkost Prahy, když je potřeba. Co se mi v poslední době nelíbí ,jsou sousedské vztahy. Přistěhovalo se k nám mnoho nových lidí a to jsou především egoisté, kteří neuznávají, že jejich svoboda končí tam, kde začnou omezovat jiné. Je to asi dobou, ale se starousedlíky bývaly jiné vztahy...

Do Prahy jezdíte nejen na různá jednání, ale nyní třeba i na historický šerm. Kromě práce, zvířat a šermu - stíháte i jiné koníčky? Nenapadlo Vás nikdy se do Prahy přestěhovat a mít vše víc „při ruce“?

Nedá se říct, že by se jednalo přímo o koníčky, věnuji se různým činnostem, které mne udržují v kondici. Na koníčky by chuť byla, ale chybí čas. O přestěhování do Prahy jsem ale nikdy neuvažoval. Dá se říct, že jsem polabský patriot, na domě a zahradě jsem dělal od mládí a od toho se těžko utíká. Praha je sice krásná, zvláště historická, a léta jsem tam dělal. Ale bydlet bych tam nemohl. Scházela by mi tam volnost a blízkost přírody.

Co podle Vás střední Čechy nejvíc postrádají?

Momentálně rozumnou vládu. Ale to nepostrádají jen střední Čechy, nýbrž celý stát. Zvláště ekonomický diletant Kalousek by měl být co nejdřív nahrazen někým jiným, než nás přivede k hospodářskému krachu neustálým zvyšováním daní a odvodů.

Jak jste vnímal zatčení Davida Ratha?

Jak se říká, jedna vlaštovička jaro nedělá. O skandálech a rozkrádání státního majetku si cvrlikají vrabci a stále se nic moc neděje. Veřejnost je už značně naštvaná a další defenestraci by přivítalo plno lidí. Zajímavé je, že začíná být většině bližší způsob a následky defenestrace z období husitství. Prostě jen dopadnout na hnůj  a otřepat se, jako by se nic nestalo, už lidi neuspokojí.

Díky za rozhovor.

(kav)