Po prázdninové pauze jsem se opět rozjela do středních Čech s penězi ze svých poslaneckých náhrad. V Pečkách si Oddíl vodní turistiky koupí za mých dvacet tisíc nový oddílový kajak, šek převzal šéf oddílu Petr Malý za asistence hospodáře Václava Poláka a dalších členů oddílu. Zaujalo mě, že věkové rozmezí členů se pohybuje od čtyř do osmdesáti let! Setkání v loděnici, neobvyklé tím, že nikde v blízkém okolí není voda, trvalo skoro hodinu. Za tu dobu jsme probrali nejen smutný fakt, jak pravověrné vodácké oddíly z okolí zašly na úbytě, takže ten v Pečkách, mimochodem s padesátiletou tradicí, je už docela unikátem. Bavili jsme se i o jarní expedici Pečkovských – sjíždění řeky v Grand Canyonu, nebo o blížícím se 35. ročníku Vavřineckého potoka. Pokud mi čas dovolí, ráda přijmu pozvání a na největší vodáckou soutěž se v půli října přijedu podívat.
Asi deset kilometrů od Peček je vesnice Hořátev, kde jsem podpořila Sbor dobrovolných hasičů. Šek jsem předala starostovi obce Josefu Kristlovi, který peníze obratem poskytne právě hasičům, v čele s Josefem Skočdopolem a Jiřím Krátkým. Mé poslanecké náhrady umožní nákup dvou zásahových obleků pro dospělé hasiče. Program mi však připravili dětští členové sboru. V chladném, deštivém odpoledni mi na hořátevském hřišti ukázali, že zásah stihnou připravit za 22 vteřin. Časy mají standardně dobré jak hořátevští dospěláci, tak mladší členové, což dokazují přehršle pohárů a trofejí v hasičské klubovně.
